Kostelec na Hané

Římskokatolická farnost Kostelec na Hané
IČ: 65841671
Jakubské nám. 103
Kostelec na Hané
79841
tel.: 731788260
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
farnost je sídlení - kněz bydlí ve farnosti
 

Statutární zástupce

farář
Mgr. Ing. Petr Šimara
 
Ve farnosti bydlí technický administrátor děkanátu Prostějov: p. Miroslav Horák    Husova 345  Kostelec na Hané   tel: 731 402 056
 

Výpis z rejstříku evidovaných právnických osob MK ČR

odkaz na výpis

Historické matriky

odkaz na historické matriky

Farní kostel

svatého Jakuba Staršího

Farní kostel byl konsekrován 18.10.1772 Janem Václavem Freyenfelsem, pomocným biskupem olomouckým. 

 

Historie

Historie obce je prastará. Už r. 1315 nacházíme první zmínky v listinách o nedalekém \"Chodovském\" mlýně a r. 1340 je obec povýšena na městys. Název Kostelec je odvozen od latinského slova castellum – opěvněný kostel, vznikl tedy jako farní osada.


Původní románský kostel byl menší než je nynější a připomíná se spolu s farou již r.1407. Kromě odkrytých základů a reliéfů na později přistavěné renesanční věži se z něj však nezachovalo takřka nic. Roku.1740 za faráře Jana Karla Bezdětského byly položeny základy kostela nového a původní byl r.1754 zbořen. Zachovala se z něj pouze věž s pozdně renesančními reliefy a úmrtní nápisy v její omítce. Kromě hlavního oltáře měl ještě jeden boční oltář Nanebevzetí Panny Marie. Původní je i dnešní krypta v novém kostele, ve které bylo pochováno deset zasloužilých kosteleckých farářů a občanů. Mezi nimi jsou i faráři Sudlic, Krusch a Pernoha. Nejstarším zde pohřbeným je mlynář Florián + r.1603. Jedinná dětská rakev patří Marianě Frayenové, která zemřela v 1.měsíci života.


Nový kostel sv. Jakuba Staršího byl dokončen až za faráře Jana Jiřího Prunera a slavnostně vysvěcen 18. října 1772 olomouckým světícím biskupem Václavem, svobodným pánem z Freinfelsu. Věž byla ovšem dostavěna až r. 1848. Architektonický návrh pochází od knížecího lichtensteinského stavitele Antonia Martinelliho z Lucy. Na hlavním oltáři je obraz sv. apoštola Jakuba Staršího - bratra apoštola Jana, přivezený z Valtic, vytvořený Antonem Komarkem r.1848. Nad svatostánkem je umístěn obraz Panny Marie s Ježíškem z 18. stol., který je přenesen ze zrušeného kláštera nedaleké obce Kaple. Další čtyři oltáře jsou zasvěceny Sv. Janu Nepomuckému, Sv. Anně, třetí boční oltář tvoří Ukřižování a čtvrtý Pieta. K zajímavostem kostela patří bezesporu socha sv.Isidora Madridského v hanáckém kroji, která je umístěna na bočním oltáři sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Metoděje křtícího knížete Bořivoje nad novou křtitelnicí. Na původní středověký kostel upomíná pozdně gotická křtitelnice a gotický náhrobní kámen s nečitelným nápisem, který byl použit jako menza bočního oltáře sv. Anny. Kamenné fragmenty lze najít i v původní hřbitovní zdi. Varhany z r. 1760 byly zničeny červotočem, proto byly nahrazeny novými, které r.1899 postavil varhanář z Kutné Hory Jan Tuček. Další jejich oprava proběhla r.1972 a generální r.1982-1985. Veškeré války, které se v časech minulých uskutečnily, vždy poznamenaly kostel odnětím zvonů, které byly roztaveny a použity na válečné účely. Zůstaly zde jen dva: Velký zvon faráře Jana Jiřího Pernohy z r. 1691 zasvěcený Panně Marií a sv.Jakubovi a umíráček věnovaný P. Karasem.


Kolem kostela býval hřbitov, který byl r. 1912 zrušen. V r. 1936 byly odtud všechny kříže a pomníky odstraněny a převezeny na hřbitov nový. Starý hřbitov připomíná pouze socha Panny Marie z r. 1709 u vchodu do kostela. Vstupní brána je železná a vykoval ji v r.1747 kostelecký kovář Pospíšil. V její blízkosti stojí socha sv. Valentýna, mistrovská barokní práce. Na hrobě farního duchovenstva býval železný, kovaný, bohatě zdobený kříž, který byl dán po zrušení hřbitova do úschovy muzea v Prostějově. Hřbitovní kapli na novém hřbitově nechal postavit na své náklady kostelecký rodák, dlouholetý farář v Určicích, Msgre. František Karas v roce 1931 na památku svých zemřelých rodičů. Kaple je zasvěcena sv. Františku z Assisi. Kromě něj jsou na hřbitově pohřbeni i Msgre. Jan Stavěl, světící biskup olomoucký a Msgre. František Světlík, olomoucký kanovník a poslanec národního shromáždění přezdívaný rudý prelát, oba rodáci z nedalekých Bílovic. Řadu významných kněží rodáků uzavírají kněží - mučedníci P. Jan Rozehnal, farář z Morkovic, zavražděný r. 1952 a P.Ing. Přemysl Coufal CSc., zavražděný StB v Bratislavě roku 1981.


Prvním kosteleckým farářem je zmiňován r. 1406 Mikuláš – komoří olomouckého biskupa Mikuláše z Reisenburku. Katoličtí duchovní zde působili až do r.1436, kdy byli za husitských válek vyhnáni. I přes veškerou snahu olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského se nepodařilo kněžím farnost znovu obsadit. Důvodem bylo i privilégium Viléma z Pernštejna, kterým udělil kosteleckým občanům právo duchovní samosprávy. Mezi duchovními z řad Českých bratrů vynikl zvláště Matouš Ulický, který byl pro podezření z podněcování selské vzpoury na Čáslavsku a Kouřimsku mučen a jako nebezpečný zločinec 11.9.1627 v Čáslavi popraven (rozčtvrcen). Matouš Ulický působil v Kostelci r.1604 - 1606 a byl přívržencem Komenského, který podal jako první světu zprávu o osudu tohoto kazatele. Jeho nástupcem se stal Jonáš Fabricius, který byl zároveň senior českobratrské církve olomouckého kraje. V období rekatolizace byl katolickým duchovním ustanoven r.1623 Jakub Gembalius SI a r.1625 Jakub Vavřinec Capricius, který zanechal ve věži první písemnou zprávu datovanou k 6. listopadu 1637. Dalším významným knězem byl Jakub Balcarovský, od něhož se nám dochovala nejstarší kostelecká matrika z r. 1653, přestože sporadické zápisy nalezneme už r. 1623. Jan Jiří Prunner vynikl nejen dostavbou kostela, ale i založením několika dobročinných nadací stejně jako ThDr. Ondřej Marschoffer, arcikněz olomoucký, který působil ve farnosti mezi lety 1798-1822 a napsal řadu spisů a kázání. Dalším významným knězem byl P. Antonín Trnka, kostelecký rodák, který zde působil v letech (1861-1879) a přičinil se o vznik místní záložny.Výčet kněžských osobností by nebyl úplný bez P. Františka Havlíčka, který od r. 1938 působil v Kostelci na Hané jako katecheta a později až do své smrti r.1964 jako kooperátor. Byl velmi oblíbený kněz a po válce dokonce zastával na čas místo starosty města.


Roku 1986 navštívil tuto farnost biskup J.L. Mořkovský z Texasu.

zapsal P. Jan Mach, děkan